A bude mě pak mít ráda? Něco málo o důslednosti

Před pár týdny jsem začínala spolupráci s klientkou, která má štěně zlatého retrívra. Na první schůzce jsme si povídaly o tom, jak by chtěla, aby její spolužití s pejskem vypadalo, jaké má cíle a představy. Já jsem jí povídala o tom, co konkrétně jí může naše spolupráce přinést a jak ke psům přistupujeme. Aby si dokázala lépe představit, o čem mluvím, začaly jsme s malou praktickou ukázkou.

Na začátku spolupráce chceme v první řadě klientům ukázat, co myslíme pojmem důslednost. Skoro v každé knize či příručce o výchově psů si přečtěte, že nejdůležitější je důslednost. Každý si však pod tím představí něco jiného, a troufám si říct, že když si s klienty prakticky ukážeme, jak to vnímáme my, bývá to pro ně často šok.

Začaly jsme tedy s jednoduchou věcí, s odesláním na místo. Klientka řekla fence povel, odvedla ji na místo a vždy, když povel porušila, bez řečí ji vrátila zpět. Aby upevnila správné chování, jakmile byla fenka v klidu na místě, tak ji pochválila. Když to asi za 5 minut udělala přibližně po pětadvacáté, zeptala se mě: „A bude mě pak mít ještě ráda, když jsem na ni tak zlá?“ Byla jsem za ten dotaz moc ráda. Jelikož pracujeme se psy, kteří jsou pro své pánečky součástí rodiny, vím, že na začátku spolupráce napadá tato otázka skoro všechny. Často se setkávám s tím, že si naši klienti nedovolí po svých psech nic vyžadovat, protože se bojí, že jim tím ubližují.

Klientku jsem ujistila, že důsledností neztratí lásku svého psa. Tím, že když mu řekne, co má udělat, a zajistí si, aby to opravdu udělal, získá mnohem víc. Jak ona, tak její pes. Pojďme se na to mrknout.

Co důslednost přináší psovi:

Pocit bezpečí. Svět má najednou pro vašeho psa nějaký řád. Stanete se někým, o koho se může opřít. Když to obrátím z pohledu psa, tak pokud nejste důslední, je to něco jako: „Když nejsi schopný zvládnout mě, jak můžeš být schopný zvládnout nástrahy, které na nás číhají od okolí? Asi budu muset začít řešit hodně situací sám.“ A proto pes štěká, i když zdánlivě nemá důvod, vyjíždí na cizí psy, je hyperaktivní a podobně. Tohle můžete změnit právě důsledností.

Předvídatelnost svého člověka. Přestanete být někým, u koho slovo platí či neplatí podle toho, jak se vyspal, jestli zrovna spěchá, nebo jestli je dneska třeba úterý. Už na vás nebude platit, že když řeknete povel, tak vás pes ukonejší tím, že vás začne olizovat a on na povel (tak trochu záměrně) zapomene. Pes pak totiž vymýšlí různé okliky, jak vás přechytračit. Přestanete být tím, kdo řekne jedním dechem: „Ke mně! Co to je? Sedni! Pojď sem!“ a nic z toho neplatí. Stanete se prostě tím kdo, když něco řekne, tak to vždy platí, a to psům dodává jistotu, že jejich pán je stabilní, tedy i důvěryhodný, prvek v jejich životě.

Vnitřní klid. Je tak neskutečně příjemné, mít vedle sebe někoho, koho respektuji, s kým si nemůžu jen tak mávat. Kdo dotahuje věci do konce. Kdo nejen mluví, ale i koná. Moje osobní zkušenost je taková, že se pak psi zklidní nejen vnitřně, ale i navenek. Jako by se zpevnili. Přestanou zběsile štěkat, přestanou být bojácnými či hyperaktivními. Prostě nemusí řešit každé zašustění listu, protože ví, že kdyby se něco dělo, páneček jim dá vědět nebo to na něm poznají. Nezapomínejte, že psi nás mají přečtené mnohem lépe, než my je.

Co důslednost přináší vám:

Funkční nástroj. Pomůže vám zvládnout spoustu náročných a i nepředvídatelných situací. Pokud jste opravdu důslední a váš pes to ví, dáte povel a můžete se spolehnout, že bude splněn. Vidíte ty neskutečné možnosti, které vám to do života s vaším psem přináší? Vnímáte tu úlevu?

Abychom se ale vrátili do reality, neříkám, že když začne být člověk důsledný, jeho pes si řekne: „No juchů,“ a od té chvíle začne procházka růžovou zahradou. Naopak, často teprve začne rodeo. Je to obrovská zkouška trpělivosti. Zpočátku, než pes pochopí, že to opravdu, ale opravdu myslíte vážně, je to pro vás totální opruz. Zejména pokud je již nějaký ten týden, měsíc, či rok naučený, že se poslouchat nemusí. Musíte prostě zapomenout na lenost. Pokud chcete být důslední, zpočátku se namakáte víc než váš pes. Představte si tu situaci s odesíláním na místo. Sedíte večer u televize, koukáte na film a odešlete psa na místo. Nejde. Takže se musíte zvednout a na to místo ho dovést. Po chvilce zkusí, jestli povel pořád platí. Tak se opět musíte zvednout a dokázat mu, že povel opravdu pořád platí. A tak to uděláte za večer třeba několikrát, než to vzdá a na tom místě zůstane, dokud jej neuvolníte. Vidíte, a jsme u dalšího přínosu pro vás – pěkný zadek, protažené svaly a pružné tělo. Pokud jste důslední, zpočátku je to prostě hra na to, kdo to vzdá dřív. A vy musíte být vítěz!

Naši klienti prakticky trénují to, jak komunikovat se svým psem, aby mohli dotahovat věci do konce. Jak si nastavit podmínky tak, aby je pes mohl poslechnout. Jak rozpoznat, kdy pes neví, co po něm chtějí a kdy už hraje tu hru na poslední slovo. Jak se nevzdávat, jak být ve své důslednosti pevný a sebejistý. Jak být v klidu, nevypěnit. A jak přesvědčit svého psa, že to opravdu myslí vážně.

Když se vám podaří vašeho psa přesvědčit, je to tááákovááá úleva. Jednoho dne prostě zjistíte, že to jde. Že mu řeknete, co chcete, a on to prostě splní, bez okolků, okamžitě, za jakékoli situace. Už nebudete říkat: „Teď ho něco rozrušilo, ale když jsme úplně sami, tak mě poslechne. Když se mu chce“. Budete říkat: „Nemám problém ho odvolat od jiného psa, zajíce, šunky, háravky…“. V tu chvíli zakusíte pocit, že se můžete spolehnout jeden na druhého. A za to rozhodně trošku té námahy stojí.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na A bude mě pak mít ráda? Něco málo o důslednosti

  1. Pingback: Kamarádi táborových ohňů aneb jak je důležité psům strukturovat den | Vaníčkovi

  2. Pingback: Pojďme si povídat aneb patero rad, jak mluvit se psem | Vaníčkovi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *