Jitka

Místo působení: Měnín

Specializace: trenér individuální práce, hlídání, školka

Můžeš se nám v krátkosti představit?

Jsem Jitka, maminka báječné holčičky, majitelka dvou pejsků a díky dvěma úžasným lidem jsem momentálně i psí trenérkou 

Řekni nám něco o svých psech

Momentálně mám pejsky dva a musím říct, že mám o zábavu postaráno. Starší se jmenuje Fredy, bude mu šest let a je to bígl. Menší se jmenuje Falko, je to hladkosrstý  jezevčík a jsou mu dva roky.

Fredy je složitější povahy, je velmi učenlivý (pokud se mu zrovna chce), je skvělý parťák na túry. Není moc mazlivý, spíš trošku suchar co se týče projevování lásky a je hodně hlasitý.

Falko je pravý opak – obrovský mazel, šílená vtěrka. Je velmi tvrdohlavý, hodně upovídaný a jeho nejoblíbenější místo je kdekoli uvnitř v domě. Oba mám od štěňátka.

Jak ses k práci se psy dostala? 

Díky Fredíkovi. Vždycky jsme v rodině měli pejsky, ale většinou to byl jezevčík nebo německý ovčák, s bíglem jsem žádnou zkušenost neměla a ani mě takové plemeno nelákalo. Až se jednou stalo, že jsem si ho pořídila. A v ten moment bylo všechno jinak, než jsem doposud znala. 

Nechala jsem to zajít daleko a (ne)výchova Fredyho mi přerostla přes hlavu. Vůbec jsem ho nezvládala, na vodítku šíleně tahal, ostatním psům jsme se museli vyhýbat a navíc na všechno a všechny neustále štěkal. Jednou když jsem šla jako vždy zadní cestou kolem polí, abych se všem vyhla, se na protější straně potoka objevila Káťa (tehdy jsem jí vůbec neznala), v nosítku měla miminko a kolem sebe tři pejsky. V ten moment začal Fredy hrozně vyvádět. Já šla tehdy i s dcerou v kočárku, Fredy se mnou vláčel a nebyl k utišení. Mě v ten moment, ale úplně fascinovalo to, co se dělo na druhé straně. Káťa si naprosto v klidu a suverénně přivolala smečku, ti okamžitě přiběhli a zařadili se jí k noze. Šli krásně vedle sebe, jako jeden pes, jak tříhlavá černá saň, na nás se snad ani nepodívali. Ten pohled mě úplně fascinoval a řekla jsem si, že s tím musím něco udělat, že bych si přála, abych i já jednou s Fredym vypadala tak elegantně. A tak jsem jí hned další den zavolala a tím to všechno začalo.

Co tě na tvé práci baví?

Nejvíc mě těší pokroky, které člověk se svým pejskem dělá. Takový ten pocit, když vidíte jak to vypadalo na začátku a jak se postupně majitel se svým pejskem zlepšuje, jak se jim společně začíná dařit a jak si spolu budují vztah. Vidím to na sobě. Byly doby, kdy jsem nechtěla chodit s Fredym ani ven, ale jakmile jsme spolu začali pracovat, náš vztah se začal pomalu budovat a naše pokroky mě hnaly dál.

Který povel máš nejraději?

Přiznám se, že sedni. Je rychlý a velmi praktický.

Co myslíš, že je při soužití se psem nejdůležitější?

Poznat svého psa.

Co Ti dělalo největší potíž při výchově či výcviku vlastního psa? 

Důslednost. A na to jsem potom i doplatila. Jakmile jsem se na to na čas vykašlala, stala se věc, která změnila můj vztah s Fredym a pomalu k sobě zase nacházíme cestu. Myslím, že pokud bych byla od začátku důslednější, mohli jsme být dnes trošku jinde

Na kterou situaci nikdy nezapomeneš?

Co se týče tréninku, tak nikdy nezapomenu na to, když jsem po Fredym poprvé chtěla, aby si na tréninku lehnul. To jsem viděla, čeho všechno je pes  schopný po tom, co jej dva roky necháte ladem. V ten moment jsem se na pejsky začala dívat o trochu jinak než dřív a začalo mě to zajímat.

Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *